pátek 3. července 2015

03_konecne Ghana


Od ted pisu vse z telefonu, tak omluvte formát...

V letadle je všechno fajn, dostal jsem i najíst a vystupuji v Etiopii v Addis Abeba. Cekam dve hodiny a nastupuji do dalšího letadla mířícího do Ghany do hlavního města Akry.

Letiště zde je takové rozestavěné a trosku jiné nez ty v Evropě.

 A kousek vedle...

Az to bude vse hotové, úrcite to bude krasne. 

Cekam celkem dlouho na svoje zavazadla, az se bojím, ze je zapomneli přeložit v Etiopii do druhého letadla. 
Naštěstí je po nějaké době nacházím.

V mezi čase si musim vyfotit typka, ktery opravdu necestuje nalehko.


Před letištěm na me čeká trejnik. Je z Německa a uz tu je 4 týdny. Jsem rad, ze na me čeká, protoze se tu nevyznám v nicem.

Asi 10 minut se dodahujeme s taxikarem, ze nechceme jet za 50 cedi, ale jen za 30 cedi (cedi=ghanska měna). Nakonec taxikář prohrává a bere nás za 30.

Novy domov

Do jedeme na misto, kde mam bydlet a kde bydlí vsichni trajnici. 
Je to u jedné maminky, která mela syna v Iaeste a ted se stará o přijíždějící trejniky. Jmenuje se Beatrice, je ji asi 45 a je hrozne hodna. 

Vypada to tu zajimavé. Ostnatý drát neznaci moc přátelské území. Je to tu samé překvapeni.

Máme celkem vybaveny dum. Je tu dokonce i generátor elektriky! No, pram jsem si WiFi, ale o jsem opravdu z jiného světa. Voda tu teče, ale opravdu jen teče. Nejsou zde žádná čerpadla a voda funguje jen pomoci gravitace. Ale sprchovat se můžeme a to je hlavní. Někteří v Ghaně ani nemuzou. Tepla voda? Kdepak...

Přijel jsem do Ghany v období dešťů, počasí tomu tak napovídá. Je skoro porad pro mrakem, ale i tak je tu 32'C a velká vlhkost. Člověk se proste porad potí. 


Takto vypada nás dvorecek.

A tady je vchod do našeho baracku.


Todle je obývák, ale taky je to jídelna a přes tyden tu ma syn Beatrice kancelář jeho firmy.

Dostávám ubytováni v pokojícku 4x4m, kde uz tes žije 5 trejniky. Ja jsem šestý. Je tu celkem 10 trejniku, ale jeste nějací přijedou. Jsou tu hlavně trejnici z Německa, jeden je tu ze Španělska.

Trochu mam strach, ze se budou hodně bavit německy a ja si moc nepokecam. Ale naštěstí jsou opravdu v pohodě s baví se i mezi sebou anglicky. 

A muj krasny pokojíček. Skříň sice nemam, ale tu s jistotou nahrazuje muj kufr. Trochu me štve, ze si nemuzu vybalit, ale co se da delat. 



Koupelnu máme, takže supr!

Dostávám i první ghanske jídlo. Smažene banány s omáčkou. Je mi vysvětleno, ze skoro vsechny omáčky zde jsou rybí a smažene banány normální věc. 

Zitra půjdu prozkoumat město, tak uvidime, co zjistím. 


1 komentář:

  1. To ti bude chutnat můj buřtguláš, co? A slibuju, že bude bez banánů! :)

    OdpovědětVymazat